Program
Horizont, skoro — Jaroslav Prokeš, Jan Stolín, Petra Vlachynská
10. 1.—13. 2. 2024
kurátor: Filip Šenk
Výstava představí díla Jaroslava Prokeše, Jana Stolína a Petry Vlachynské. Bude rozvíjet vnímání fenoménu horizontu pomocí různorodých způsobů uměleckého myšlení od kresby po zvukovou a světlenou instalaci. Forma uměleckého vyjádření má výjimečnou pozici k přístupu zachycení složitosti jeho dění. Horizont lze totiž na jedné straně chápat jako přítomnost hranice, k níž se v našem fyzickém i mentálním prostoru vztahujeme. Díky tomu máme možnost myslet a chápat vlastní pozici ve světě. Na druhou stranu je tato základní vlastnost uzavírání vždy spojena s protichůdným pohybem otevírání: horizont vždy dává možnost jeho překročení, ukazuje na cosi, co ještě není viditelné a poznané. A možná zůstane neviděné a nepoznané, ačkoli tvoří druhou stranu prostoru, jež už zabydlujeme.
Jakub Lipavský + Vladimír Véla
20. 2.—26. 3. 2024
kurátor: Petr Kovář
Oproštěný elementární tvar, který není nutně pečlivým minimalistickým výbrusem, ale obnaženým procesem, situací, zachycenou ustavující proměnou něčeho v něco – více tou proměnou, tou situací, nežli čeho v co. Potenciálem zření. Exploze, imploze. Divák se noří dovnitř, do dutin a uzlů, betonu a roksorů, ale noření tu, možná paradoxně, rozšiřuje možnosti prostoru. Transcendující věcnost motivů a materiálů stírá rozdíly mezi plochou a hloubkou, stálým a nestálým, vnitřností a vývržkem. Malíř Vladimír Véla a sochař Jakub Lipavský jsou někdejší souputníci při studiu na pražské AVU.
Normcore — Veronika Žilinská, Jan Matýsek, Tomáš Němec, Libuše Jarcovjáková
10. 4.—14. 5. 2024
kurátor: Šimon Kříž
Digitální média jsou v kontextu současného umění zásadním mezníkem. Svoboda sebeprezentace, kterou přinášejí právě nové technologie a s nimi sociální sítě, pomáhá překonávat hranice mezi majoritní společností a danou subkulturou. Odstup od společnosti, který tyto platformy poskytují, může být stěžejním faktorem pro svobodné a pravdivé hledání, vyjádření a sebedefinici. Tématem výstavy Normcore jsou nové interakce autorů, sdělující širší veřejnosti zásadní informace o sobě a druhých. Tím pomáhají sobě i divákovi najít cestu k přijetí ostatních. Výstava představuje výběr z autorů, pro které je hra s novými formami interakce s divákem důležitým prvkem tvorby a komunikace. Název výstavy tak ironicky reaguje na definici pojmu normcore, tedy výrazu vzdoru proti novým trendům.
U-zóny
22. 5.—25. 6. 2024
kurátor: Ondřej Navrátil
Tématem výstavy s pracovním názvem U-zóny jsou edukačně orientované projekty iniciované z prostředí umění a zaměřující se na hledání nových vztahů k planetě Zemi a všem jejím obyvatelům. Podobně jako již uskutečněné prezentace Vítání jara (2022) nebo Tepy krajiny (2021) bude i tato procházet časem a setkáme se zde se staršími aktivitami (Bohemiae Rosa Miloše Šejna, Pilgrim Jiřího Zemánka a Tomáše Hrůzy…) stejně jako současnými projekty (AB HPP Aleše Čermáka, Agronauts*Collective Hany Magdoňové…). Odrážejí proměny a různé odstíny uměleckých, environmentálních i pedagogických diskurzů, zkoumají cesty jejich spolupráce a především ukazují odvahu měnit a touhu sdílet.
Denisa Langrová
25. 9.—29. 10. 2024
kurátor: Ondřej Navrátil
Denisa Langrová (1996) v poslední době participuje na řadě výstav a projektů, tematizujíc problémy, které nás všechny tíží – vztah k zvířatům, „druhým“, planetě a nám samým v situaci globálních krizí a klopotného hledání alternativních současností. Ve svých videích nás atakuje a nutí k zamyšlení i emoční reakci skrze příběhy, které snoubí reálné i fikční, utopii a ironii, politické s osobním. Prezentace v OFF/FORMATu poskytne autorce prostor pro celistvější prezentaci projektů, které rozvíjí tyto důležité perspektivy.
Bezohlední — Marian Palla, Petr Hruška, Vendula Chalánková, Matěj Smetana, David Helán, Andreas Gajdošík
13. 11.—17. 12. 2024
kurátor: Petr Kovář
Cítíme silnou společenskou potřebu na něčem se domluvit, mít společnou řeč. Ale vážnost tohoto úsilí může být přílišnou vážností znevážena. Aby k tomu nedošlo, je dobré i to vážné zodpovědně znevažovat. Přestože ironie někdy působí jako bariéra vzájemného porozumění, jako jiskra konfliktu, není ve své podstatě pouhou intelektuální vytáčkou nebo neschopností se otevřít, ale touhou nepoddat se dogmatu a pojímat pravdu v její rozporu-plnosti. Tématem výstavy, která navazuje na stejnojmenný projekt ze zlínské Photogether gallery z roku 2021, je ironie, humor a nadsázka v umění; nevážnost, která nemusí stát v rozporu s vážnými otázkami. Ironie tu představuje kritický odstup od problému, ohlédnutí navíc.
